učitel

See also: učiteľ

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *učiteľь. By surface analysis, učit (“to teach”) +‎ -tel.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈut͡ʃɪtɛl]

• Audio

  (file)

• Hyphenation: uči‧tel

Noun

učitel m anim (feminine učitelka, related adjective učitelský)

1. teacher

Declension

Declension of učitel (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	učitel	učitelé
genitive	učitele	učitelů
dative	učitelovi, učiteli	učitelům
accusative	učitele	učitele
vocative	učiteli	učitelé
locative	učitelovi, učiteli	učitelích
instrumental	učitelem	učiteli

Further reading

• učitel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• učitel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• učitel in Internetová jazyková příručka