uvědomit

Czech

Etymology

From u- +‎ vědom +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈuvjɛdomɪt]

Verb

uvědomit impf (perfective uvědomovat)

1. (reflexive with si) to realize, to become aware of

   Jen co děti vešly do domku, uvědomily si, že to je stará ježibaba. ― As soon as the children entered the house, they realized it was an old witch.

2. (transitive) to notify

Conjugation

Conjugation

Infinitive	uvědomit, uvědomiti	Active adjective	uvědomivší
Verbal noun	uvědomení	Passive adjective	uvědomený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	uvědomím	uvědomíme	—	uvědomme
2nd person	uvědomíš	uvědomíte	uvědom	uvědomte
3rd person	uvědomí	uvědomí	—	—

The verb uvědomit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	uvědomil	uvědomili	uvědomen	uvědomeni
masculine inanimate		uvědomily		uvědomeny
feminine	uvědomila		uvědomena
neuter	uvědomilo	uvědomila	uvědomeno	uvědomena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	uvědomiv
feminine + neuter singular	—	uvědomivši
plural	—	uvědomivše

See also

• vědomí
• upozornit
• dát vědět

Further reading

• uvědomiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• uvědomiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• uvědomit in Internetová jazyková příručka