vrták

Czech

Etymology

From vrtat +‎ -ák.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvr̩taːk]
• Hyphenation: vr‧ták

Noun

vrták m inan

1. drill bit

Declension

Declension of vrták (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	vrták	vrtáky
genitive	vrtáku	vrtáků
dative	vrtáku	vrtákům
accusative	vrták	vrtáky
vocative	vrtáku	vrtáky
locative	vrtáku	vrtácích
instrumental	vrtákem	vrtáky

Noun

vrták m anim

1. bungler, clumsy guy

   Synonyms: nešika, packal

Declension

Declension of vrták (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	vrták	vrtáci
genitive	vrtáka	vrtáků
dative	vrtákovi, vrtáku	vrtákům
accusative	vrtáka	vrtáky
vocative	vrtáku	vrtáci
locative	vrtákovi, vrtáku	vrtácích
instrumental	vrtákem	vrtáky

Further reading

• vrták in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vrták in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vrták in Internetová jazyková příručka