vyhrožovat
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
vyhrožovat impf
- to threaten (to make a threat against someone; to use threats)
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | vyhrožovat, vyhrožovati | Active adjective | vyhrožující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | vyhrožování | Passive adjective | vyhrožovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | vyhrožuji, vyhrožuju (coll.) |
vyhrožujeme | — | vyhrožujme |
| 2nd person | vyhrožuješ | vyhrožujete | vyhrožuj | vyhrožujte |
| 3rd person | vyhrožuje | vyhrožují, vyhrožujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vyhrožovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | vyhrožoval | vyhrožovali | vyhrožován | vyhrožováni |
| masculine inanimate | vyhrožovaly | vyhrožovány | ||
| feminine | vyhrožovala | vyhrožována | ||
| neuter | vyhrožovalo | vyhrožovala | vyhrožováno | vyhrožována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | vyhrožuje | — |
| feminine + neuter singular | vyhrožujíc | — |
| plural | vyhrožujíce | — |
Related terms edit
Further reading edit
- vyhrožovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vyhrožovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- vyhrožovat in Internetová jazyková příručka