vykrvácet
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
vykrvácet pf
- to bleed to death, bleed out, exsanguinate
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | vykrvácet, vykrváceti | Active adjective | vykrvácevší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | vykrvácení | Passive adjective | vykrvácený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | vykrvácím | vykrvácíme | — | vykrvácejme |
| 2nd person | vykrvácíš | vykrvácíte | vykrvácej | vykrvácejte |
| 3rd person | vykrvácí | vykrvácejí, vykrvácí | — | — |
| The verb vykrvácet does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | vykrvácel | vykrváceli | vykrvácen | vykrváceni |
| masculine inanimate | vykrvácely | vykrváceny | ||
| feminine | vykrvácela | vykrvácena | ||
| neuter | vykrvácelo | vykrvácela | vykrváceno | vykrvácena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | vykrvácev |
| feminine + neuter singular | — | vykrvácevši |
| plural | — | vykrvácevše |
Further reading edit
- vykrváceti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vykrváceti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- vykrvácet in Internetová jazyková příručka