vyletět

Czech

Etymology

From vy- +‎ letět.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪlɛcɛt]

Verb

vyletět pf (imperfective vylétat or vylétávat)

1. to fly from, to fly out of
2. to take off
3. to shoot out
4. to fly up, to soar, to rocket

   vyletět z kůže ― to jump out of your skin

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyletět, vyletěti	Active adjective	vyletěvší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyletím	vyletíme	—	vyleťme
2nd person	vyletíš	vyletíte	vyleť	vyleťte
3rd person	vyletí	vyletí	—	—

The verb vyletět does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyletěl	vyletěli	—	—
masculine inanimate		vyletěly		—
feminine	vyletěla		—
neuter	vyletělo	vyletěla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vyletěv
feminine + neuter singular	—	vyletěvši
plural	—	vyletěvše

Related terms

• vylétávat

 

Further reading

• vyletěti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vyletěti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vyletět in Internetová jazyková příručka