vylučovat
Czech edit
Pronunciation edit
Verb edit
vylučovat impf
- imperfective form of vyloučit
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | vylučovat, vylučovati | Active adjective | vylučující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | vylučování | Passive adjective | vylučovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | vylučuji, vylučuju (coll.) |
vylučujeme | — | vylučujme |
| 2nd person | vylučuješ | vylučujete | vylučuj | vylučujte |
| 3rd person | vylučuje | vylučují, vylučujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vylučovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | vylučoval | vylučovali | vylučován | vylučováni |
| masculine inanimate | vylučovaly | vylučovány | ||
| feminine | vylučovala | vylučována | ||
| neuter | vylučovalo | vylučovala | vylučováno | vylučována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | vylučuje | — |
| feminine + neuter singular | vylučujíc | — |
| plural | vylučujíce | — |
Derived terms edit
Further reading edit
- vylučovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vylučovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- vylučovat in Internetová jazyková příručka