vynalézt

Czech

Etymology

From vy- +‎ nalézt.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪnalɛːst]

Verb

vynalézt pf (imperfective vynalézat)

1. to invent

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vynalézt, vynalézti	Active adjective	vynalezší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vynaleznu	vynalezneme	—	vynalezněme
2nd person	vynalezneš	vynaleznete	vynalezni	vynalezněte
3rd person	vynalezne	vynaleznou	—	—

The verb vynalézt does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vynalezl	vynalezli	vynalezen	vynalezeni
masculine inanimate		vynalezly		vynalezeny
feminine	vynalezla		vynalezena
neuter	vynalezlo	vynalezla	vynalezeno	vynalezena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vynalez
feminine + neuter singular	—	vynalezši
plural	—	vynalezše

Derived terms

• vynalézavý f
• vynález m

 

Further reading

• vynalézti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vynalézti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vynalézt in Internetová jazyková příručka