závit

See also: zavit and zavít

Czech

Etymology

Deverbal from zavíjet.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzaːvɪt]

Noun

závit m inan

1. thread, screw thread
2. coil

Declension

Declension of závit (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	závit	závity
genitive	závitu	závitů
dative	závitu	závitům
accusative	závit	závity
vocative	závite	závity
locative	závitě, závitu	závitech
instrumental	závitem	závity

Further reading

• závit in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• závit in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• závit in Internetová jazyková příručka