zaskakovat
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
zaskakovat impf (perfective zaskočit)
- to fill in, to stand in for sb, to substitute
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | zaskakovat, zaskakovati | Active adjective | zaskakující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | zaskakování | Passive adjective | zaskakovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | zaskakuji, zaskakuju (coll.) |
zaskakujeme | — | zaskakujme |
| 2nd person | zaskakuješ | zaskakujete | zaskakuj | zaskakujte |
| 3rd person | zaskakuje | zaskakují, zaskakujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive zaskakovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | zaskakoval | zaskakovali | zaskakován | zaskakováni |
| masculine inanimate | zaskakovaly | zaskakovány | ||
| feminine | zaskakovala | zaskakována | ||
| neuter | zaskakovalo | zaskakovala | zaskakováno | zaskakována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | zaskakuje | — |
| feminine + neuter singular | zaskakujíc | — |
| plural | zaskakujíce | — |
Related terms edit
Further reading edit
- zaskakovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- zaskakovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989