zasloužit
Czech edit
Etymology edit
Inherited from Old Czech zaslúžiti, from Proto-Slavic *zaslužiti.
Pronunciation edit
Verb edit
zasloužit pf (imperfective zasluhovat)
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | zasloužit, zasloužiti | Active adjective | zaslouživší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | zasloužení | Passive adjective | zasloužený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | zasloužím | zasloužíme | — | zaslužme |
| 2nd person | zasloužíš | zasloužíte | zasluž | zaslužte |
| 3rd person | zaslouží | zaslouží | — | — |
| The verb zasloužit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | zasloužil | zasloužili | zasloužen | zaslouženi |
| masculine inanimate | zasloužily | zaslouženy | ||
| feminine | zasloužila | zasloužena | ||
| neuter | zasloužilo | zasloužila | zaslouženo | zasloužena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | zaslouživ |
| feminine + neuter singular | — | zaslouživši |
| plural | — | zaslouživše |
Related terms edit
Further reading edit
- zasloužiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- zasloužiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- zasloužit in Internetová jazyková příručka