zatloukat

Czech

Etymology

From za- +‎ tloukat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzatlou̯kat]

Verb

zatloukat impf (perfective zatlouci or zatlouct)

1. to hammer
2. (colloquial) to deny

   Synonym: zapírat

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zatloukat, zatloukati	Active adjective	zatloukající
Verbal noun	zatloukání	Passive adjective	zatloukaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zatloukám	zatloukáme	—	zatloukejme
2nd person	zatloukáš	zatloukáte	zatloukej	zatloukejte
3rd person	zatlouká	zatloukají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive zatloukat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zatloukal	zatloukali	zatloukán	zatloukáni
masculine inanimate		zatloukaly		zatloukány
feminine	zatloukala		zatloukána
neuter	zatloukalo	zatloukala	zatloukáno	zatloukána

Transgressives	present	past
masculine singular	zatloukaje	—
feminine + neuter singular	zatloukajíc	—
plural	zatloukajíce	—

Related terms

• zatloukání
• zatloukávat

 

Further reading

• zatloukati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zatloukati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989