zbýt
See also: zbyt
Czech edit
Etymology edit
Inherited from Old Czech zbýti, from Proto-Slavic *jьzbyti. Equivalent to z- + být.
Pronunciation edit
- IPA(key): [ˈzbiːt]
- Homophones: zbít, sbít
Verb edit
zbýt pf (imperfective zbývat)
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | zbýt, zbýti | Active adjective | zbyvší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | — | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | zbudu, zbydu | zbudeme, zbydeme | — | zbuďme |
| 2nd person | zbudeš, zbydeš | zbudete, zbydete | zbuď | zbuďte |
| 3rd person | zbude, zbyde | zbudou, zbydou | — | — |
| The verb zbýt does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | zbyl | zbyli | — | — |
| masculine inanimate | zbyly | — | ||
| feminine | zbyla | — | ||
| neuter | zbylo | zbyla | — | — |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | zbyv |
| feminine + neuter singular | — | zbyvši |
| plural | — | zbyvše |
Derived terms edit
Further reading edit
- zbýti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- zbýti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- zbýt in Internetová jazyková příručka
- František Št. Kott (1887) “zbýti”, in Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický (in Czech), Prague: František Šimáček, page 395
- František Št. Kott (1893) “zbýti”, in Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický (in Czech), Prague: František Šimáček, page 1131
