zdechnout

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *jьzdъxnǫti. Compare Polish zdechnąć, Slovak zdochnúť. By surface analysis, zdechat +‎ -nout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzdɛxnou̯t]

Verb

zdechnout pf (imperfective zdechat)

1. (intransitive, of an animal) to die

   Synonyms: see Thesaurus:zemřít

2. (intransitive, colloquial, derogatory, of a human) to croak, to die

   Synonyms: see Thesaurus:zemřít

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zdechnout, zdechnouti	Active adjective	zdechnuvší
Verbal noun	zdechnutí	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zdechnu	zdechneme	—	zdechněme
2nd person	zdechneš	zdechnete	zdechni	zdechněte
3rd person	zdechne	zdechnou	—	—

The verb zdechnout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zdechl, zdechnul	zdechli, zdechnuli	—	—
masculine inanimate		zdechly, zdechnuly		—
feminine	zdechla, zdechnula		—
neuter	zdechlo, zdechnulo	zdechla, zdechnula	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	—	zdechnuv
feminine + neuter singular	—	zdechnuvši
plural	—	zdechnuvše

Derived terms

adjectives

• zdechlý

 

Related terms

nouns

• zdechlina

 

Further reading

• zdechnouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zdechnouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• zdechnout in Internetová jazyková příručka