zklamání

Czech

Etymology

From zklamat +‎ -ání.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsklamaːɲiː]

Noun

zklamání n

1. verbal noun of zklamat
2. disappointment

Declension

Declension of zklamání (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	zklamání	zklamání
genitive	zklamání	zklamání
dative	zklamání	zklamáním
accusative	zklamání	zklamání
vocative	zklamání	zklamání
locative	zklamání	zklamáních
instrumental	zklamáním	zklamáními

Further reading

• zklamání in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zklamání in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• zklamání in Internetová jazyková příručka