znásilnit
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
znásilnit pf (imperfective znásilňovat)
- to rape
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | znásilnit, znásilniti | Active adjective | znásilnivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | znásilnění | Passive adjective | znásilněný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | znásilním | znásilníme | — | znásilněme |
| 2nd person | znásilníš | znásilníte | znásilni | znásilněte |
| 3rd person | znásilní | znásilní | — | — |
| The verb znásilnit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | znásilnil | znásilnili | znásilněn | znásilněni |
| masculine inanimate | znásilnily | znásilněny | ||
| feminine | znásilnila | znásilněna | ||
| neuter | znásilnilo | znásilnila | znásilněno | znásilněna |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | znásilniv |
| feminine + neuter singular | — | znásilnivši |
| plural | — | znásilnivše |
Derived terms edit
See also edit
Further reading edit
- znásilniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- znásilniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- znásilnit in Internetová jazyková příručka