znervóznit
Czech edit
Etymology edit
Verb edit
znervóznit ?
- to make nervous
- (informal) to get nervous
- Synonym: znervóznět
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | znervóznit, znervózniti | Active adjective | znervóznivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | znervóznění | Passive adjective | znervózněný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | znervózním | znervózníme | — | znervózněme |
| 2nd person | znervózníš | znervózníte | znervózni | znervózněte |
| 3rd person | znervózní | znervózní | — | — |
| The verb znervóznit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | znervóznil | znervóznili | znervózněn | znervózněni |
| masculine inanimate | znervóznily | znervózněny | ||
| feminine | znervóznila | znervózněna | ||
| neuter | znervóznilo | znervóznila | znervózněno | znervózněna |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | znervózniv |
| feminine + neuter singular | — | znervóznivši |
| plural | — | znervóznivše |
Further reading edit
- znervosniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- znervózniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989