nástupce

Czech

Etymology

From nástup +‎ -ce.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaːstupt͡sɛ]
• Hyphenation: ná‧stup‧ce

Noun

nástupce m anim (feminine nástupkyně)

1. successor

   Antonym: předchůdce

Declension

Declension of nástupce (masculine animate in -e)

	singular	plural
nominative	nástupce	nástupci
genitive	nástupce	nástupců
dative	nástupcovi, nástupci	nástupcům
accusative	nástupce	nástupce
vocative	nástupce	nástupci
locative	nástupcovi, nástupci	nástupcích
instrumental	nástupcem	nástupci

Related terms

• nastoupit

 

Further reading

• nástupce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• nástupce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• nástupce in Internetová jazyková příručka