újem

Old Czech

Etymology

Deverbal from ujieti.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈuːjɛm/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈau̯jɛm/

Noun

újem m inan

1. harm, damage

Declension

Declension of újem (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	újem	újemy	újemi, újemové
genitive	újema, újemu	újemú	újemóv
dative	újemu	újemoma	újemóm
accusative	újem	újemy	újemy
vocative	újeme	újemy	újemi, újemové
locative	újemě, újemu	újemú	újemiech
instrumental	újemem	újemoma	újemy

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: újma

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “újem”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění