bezvětří

Czech

Etymology

From bez- +‎ vítr +‎ -í.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbɛzvjɛtr̝̊iː]

Noun

bezvětří n

1. calm (absence of wind)

Declension

Declension of bezvětří (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	bezvětří	bezvětří
genitive	bezvětří	bezvětří
dative	bezvětří	bezvětřím
accusative	bezvětří	bezvětří
vocative	bezvětří	bezvětří
locative	bezvětří	bezvětřích
instrumental	bezvětřím	bezvětřími

Further reading

• bezvětří in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• bezvětří in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• bezvětří in Internetová jazyková příručka