Wiktionary

chtít

Czech edit

Etymology edit

Inherited from Old Czech chtieti,[1] from Proto-Slavic *xъtěti.

Pronunciation edit

  • IPA(key): [ˈxciːt]
  • audio(file)

Verb edit

chtít impf

  1. to want
  2. (reflexive with se) to fancy, to feel like [+dative]
    Chce se ti tam jít? ― Do you fancy going there?

Usage notes edit

  • With the reflexive to mean feel like, it is used impersonally with the person in the dative case.
    Chce se mi slavit. ― I feel like celebrating. (literally: it wants itself to me to celebrate.).

Conjugation edit

Conjugation
Infinitive chtít, chtíti Active adjective chtící, chtějící
Verbal noun chtění Passive adjective chtěný
Present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person chci chceme — chtějme
2nd person chceš chcete chtěj chtějte
3rd person chce chtějí, chtí — —
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive chtít.
Participles Past participles Passive participles
singular plural singular plural
masculine animate chtěl chtěli chtěn chtěni
masculine inanimate chtěly chtěny
feminine chtěla chtěna
neuter chtělo chtěla chtěno chtěna
Transgressives present past
masculine singular chtě, chtěje —
feminine + neuter singular chtíc, chtějíc —
plural chtíce, chtějíce —

Derived terms edit

See also edit

References edit

  1. ^ Jan Gebauer (1903) “chtieti”, in Slovník staročeský (in Czech), volume 1, Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, page 559

Further reading edit

Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=chtít&oldid=78109222"