dokončit

CzechEdit

EtymologyEdit

do- +‎ končit

PronunciationEdit

  • IPA(key): [ˈdokont͡ʃɪt]
  • (file)

VerbEdit

dokončit pf (imperfective dokončovat)

  1. to complete, to finish

ConjugationEdit

Derived termsEdit

Further readingEdit

  • dokončiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • dokončiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989