instrumentál

See also: instrumental, Instrumental, instrumentāl, and inštrumentál

Czech

Etymology

From Medieval Latin īnstrūmentālis, from īnstrūmentum (“instrument, tool”), from īnstruō (“build, construct; arrange”).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɪnstrumɛntaːl]
• Hyphenation: in‧stru‧men‧tál

Noun

instrumentál m inan (related adjective instrumentální or instrumentálový)

1. (grammar) instrumental, instrumental case (case to express agency or means)

   Synonyms: sedmý pád, nástrojník

Declension

Declension of instrumentál (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	instrumentál	instrumentály
genitive	instrumentálu	instrumentálů
dative	instrumentálu	instrumentálům
accusative	instrumentál	instrumentály
vocative	instrumentále	instrumentály
locative	instrumentále, instrumentálu	instrumentálech
instrumental	instrumentálem	instrumentály

Related terms

• instrument m inan
• instrumentace f
• instrumentalista m anim
• instrumentárium n
• instrumentář m anim
• instrumentovat impf or pf

 

Further reading

• “instrumentál”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “instrumentál”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “instrumentál” in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
• “instrumentál”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)