Czech edit

Etymology edit

Inherited from Old Czech lúčiti, from Proto-Slavic *lǭčìti.

Pronunciation edit

Verb edit

loučit impf (perfective rozloučit)

  1. (reflexive with se) to say goodbye

Conjugation edit

Derived terms edit

nouns
verbs

Further reading edit

  • loučiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • loučiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • loučit in Internetová jazyková příručka