načíst

See also: nacist

Czech

Etymology

From na- +‎ číst.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnat͡ʃiːst]

Verb

načíst pf (imperfective načítat)

1. to load (to read (data or a program) from a storage medium into computer memory)

   Antonym: uložit

   načíst soubor ― to load a file

Conjugation

Conjugation

Infinitive	načíst, načísti	Active adjective	načetší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	načtu	načteme	—	načtěme
2nd person	načteš	načtete	načti	načtěte
3rd person	načte	načtou	—	—

The verb načíst does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	načetl	načetli	načten	načteni
masculine inanimate		načetly		načteny
feminine	načetla		načtena
neuter	načetlo	načetla	načteno	načtena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	načet
feminine + neuter singular	—	načetši
plural	—	načetše

Further reading

• načísti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• načíst in Internetová jazyková příručka