naštvat

Czech

Etymology

From na- +‎ štvát.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaʃtvat]

Verb

naštvat pf (imperfective štvát)

1. to annoy, irritate

Conjugation

Conjugation

Infinitive	naštvat, naštvati	Active adjective	naštvavší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	naštvu	naštveme	—	naštvěme
2nd person	naštveš	naštvete	naštvi	naštvěte
3rd person	naštve	naštvou	—	—

The verb naštvat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	naštval	naštvali	naštván	naštváni
masculine inanimate		naštvaly		naštvány
feminine	naštvala		naštvána
neuter	naštvalo	naštvala	naštváno	naštvána

Transgressives	present	past
masculine singular	—	naštvav
feminine + neuter singular	—	naštvavši
plural	—	naštvavše

Derived terms

• naštvaný

 

Further reading

• naštvati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• naštvati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• naštvat in Internetová jazyková příručka