nechtít

Czech

Etymology

From ne- +‎ chtít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnɛxciːt]

Verb

nechtít impf

1. negative form of chtít

   Antonym: chtít

Conjugation

Conjugation

Infinitive	nechtít, nechtíti	Active adjective	nechtějící, nechtící
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	nechci	nechceme	—	nechtějme
2nd person	nechceš	nechcete	nechtěj	nechtějte
3rd person	nechce	nechtějí, nechtí	—	—

The future tense: a combination of a future form of nebýt + infinitive of the positive form chtít.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	nechtěl	nechtěli	nechtěn	nechtěni
masculine inanimate		nechtěly		nechtěny
feminine	nechtěla		nechtěna
neuter	nechtělo	nechtěla	nechtěno	nechtěna

Transgressives	present	past
masculine singular	nechtěje, nechtě	—
feminine + neuter singular	nechtějíc, nechtíc	—
plural	nechtějíce, nechtíce	—

Derived terms

• chtě nechtě
• kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody
• nechtěný