otrokář

Czech

Etymology

From otrok (“slave”) +‎ -ář.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈotrokaːr̝̊]
• Hyphenation: ot‧ro‧kář

Noun

otrokář m anim (feminine otrokářka, related adjective otrokářský)

1. slaver, slave trader
2. slave owner

Declension

Declension of otrokář (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	otrokář	otrokáři
genitive	otrokáře	otrokářů
dative	otrokářovi, otrokáři	otrokářům
accusative	otrokáře	otrokáře
vocative	otrokáři	otrokáři
locative	otrokářovi, otrokáři	otrokářích
instrumental	otrokářem	otrokáři

Derived terms

• otrokářství n

 

Related terms

• otroctví n
• otročina f
• otročit impf
• otrok m anim

 

Further reading

• otrokář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• otrokář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• otrokář in Internetová jazyková příručka