překážet
CzechEdit
EtymologyEdit
Inherited from Proto-Slavic *per- + Proto-Slavic *kažati, imperfective of Proto-Slavic *kaziti. Cognate with Old Polish przekażać.
PronunciationEdit
VerbEdit
překážet impf
ConjugationEdit
Conjugation
| Infinitive | překážet, překážeti | Active adjective | překážející |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | překážení | Passive adjective | překážený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | překážím | překážíme | — | překážejme |
| 2nd person | překážíš | překážíte | překážej | překážejte |
| 3rd person | překáží | překážejí, překáží | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive překážet. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | překážel | překáželi | překážen | překáženi |
| masculine inanimate | překážely | překáženy | ||
| feminine | překážela | překážena | ||
| neuter | překáželo | překážela | překáženo | překážena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | překážeje | — |
| feminine + neuter singular | překážejíc | — |
| plural | překážejíce | — |