prohřešit
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
prohřešit pf (imperfective zhřešit)
- (reflexive with se) to transgress, to offend
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | prohřešit, prohřešiti | Active adjective | prohřešivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | prohřešení | Passive adjective | prohřešený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | prohřeším | prohřešíme | — | prohřešme |
| 2nd person | prohřešíš | prohřešíte | prohřeš | prohřešte |
| 3rd person | prohřeší | prohřeší | — | — |
| The verb prohřešit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | prohřešil | prohřešili | prohřešen | prohřešeni |
| masculine inanimate | prohřešily | prohřešeny | ||
| feminine | prohřešila | prohřešena | ||
| neuter | prohřešilo | prohřešila | prohřešeno | prohřešena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | prohřešiv |
| feminine + neuter singular | — | prohřešivši |
| plural | — | prohřešivše |
Derived terms edit
Further reading edit
- prohřešiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- prohřešiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- prohřešit in Internetová jazyková příručka