rozšifrovat
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
rozšifrovat pf
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | rozšifrovat, rozšifrovati | Active adjective | rozšifrující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | rozšifrování | Passive adjective | rozšifrovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | rozšifruji, rozšifruju (coll.) |
rozšifrujeme | — | rozšifrujme |
| 2nd person | rozšifruješ | rozšifrujete | rozšifruj | rozšifrujte |
| 3rd person | rozšifruje | rozšifrují, rozšifrujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozšifrovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | rozšifroval | rozšifrovali | rozšifrován | rozšifrováni |
| masculine inanimate | rozšifrovaly | rozšifrovány | ||
| feminine | rozšifrovala | rozšifrována | ||
| neuter | rozšifrovalo | rozšifrovala | rozšifrováno | rozšifrována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | rozšifruje | — |
| feminine + neuter singular | rozšifrujíc | — |
| plural | rozšifrujíce | — |
Related terms edit
Further reading edit
- rozšifrovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- rozšifrovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- rozšifrovat in Internetová jazyková příručka