rozetírat

Czech

Etymology

From roz- +‎ tírat. Compare Kashubian rozcerac, Silesian rozciyrać, Polish rozcierać, and Russian растира́ть (rastirátʹ).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozɛciːrat]

Verb

rozetírat impf (perfective rozetřít)

1. to spread, to smear, to distribute

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rozetírat, rozetírati	Active adjective	rozetírající
Verbal noun	rozetírání	Passive adjective	rozetíraný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rozetírám	rozetíráme	—	rozetírejme
2nd person	rozetíráš	rozetíráte	rozetírej	rozetírejte
3rd person	rozetírá	rozetírají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozetírat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rozetíral	rozetírali	rozetírán	rozetíráni
masculine inanimate		rozetíraly		rozetírány
feminine	rozetírala		rozetírána
neuter	rozetíralo	rozetírala	rozetíráno	rozetírána

Transgressives	present	past
masculine singular	rozetíraje	—
feminine + neuter singular	rozetírajíc	—
plural	rozetírajíce	—

Further reading

• “rozetírati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “rozetírati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozetírat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)