urychlit

Czech

Etymology

From u- +‎ rychlý +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈurɪxlɪt]

Verb

urychlit pf (imperfective urychlovat)

1. to accelerate (to quicken natural or ordinary progression or process)

   Synonym: akcelerovat

Conjugation

Conjugation

Infinitive	urychlit, urychliti	Active adjective	urychlivší
Verbal noun	urychlení	Passive adjective	urychlený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	urychlím	urychlíme	—	urychleme
2nd person	urychlíš	urychlíte	urychli	urychlete
3rd person	urychlí	urychlí	—	—

The verb urychlit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	urychlil	urychlili	urychlen	urychleni
masculine inanimate		urychlily		urychleny
feminine	urychlila		urychlena
neuter	urychlilo	urychlila	urychleno	urychlena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	urychliv
feminine + neuter singular	—	urychlivši
plural	—	urychlivše

Derived terms

• urychlovač

 

Further reading

• urychliti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• urychliti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• urychlit in Internetová jazyková příručka