zlomit

Czech

Etymology

From z- +‎ lomit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzlomɪt]

• Audio

  (file)

Verb

zlomit pf (imperfective lomit or lámat)

1. (reflexive with se) to break (to end up in two or more pieces)
2. (reflexive with si) to break (of a bone)
3. (transitive) to break (to cause to end up in two or more pieces)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zlomit, zlomiti	Active adjective	zlomivší
Verbal noun	zlomení	Passive adjective	zlomený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zlomím	zlomíme	—	zlomme
2nd person	zlomíš	zlomíte	zlom	zlomte
3rd person	zlomí	zlomí	—	—

The verb zlomit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zlomil	zlomili	zlomen	zlomeni
masculine inanimate		zlomily		zlomeny
feminine	zlomila		zlomena
neuter	zlomilo	zlomila	zlomeno	zlomena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	zlomiv
feminine + neuter singular	—	zlomivši
plural	—	zlomivše

Related terms

• zlom m
• zlomek m
• zlomený

 

Further reading

• zlomiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zlomiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• zlomit in Internetová jazyková příručka

Slovene

Verb

zlómit

1. supine of zlomīti