zpěčovat
Czech
editAlternative forms
editEtymology
editInherited from Old Czech vzpěčovati, iterative of Old Czech vzpiečiti, created by mixing Old Czech vzpietiti (related to zpět) and Old Czech vzpáčiti (related to páka).
Pronunciation
editVerb
editzpěčovat impf
Conjugation
editConjugation
Infinitive | zpěčovat, zpěčovati | Active adjective | zpěčující |
---|---|---|---|
Verbal noun | zpěčování | Passive adjective | — |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | zpěčuji, zpěčuju (coll.) |
zpěčujeme | — | zpěčujme |
2nd person | zpěčuješ | zpěčujete | zpěčuj | zpěčujte |
3rd person | zpěčuje | zpěčují, zpěčujou (coll.) |
— | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive zpěčovat. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | zpěčoval | zpěčovali | — | — |
masculine inanimate | zpěčovaly | — | ||
feminine | zpěčovala | — | ||
neuter | zpěčovalo | zpěčovala | — | — |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | zpěčuje | — |
feminine + neuter singular | zpěčujíc | — |
plural | zpěčujíce | — |
See also
editFurther reading
edit- “zpěčovati se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “zpěčovati se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “zpěčovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)