křídlo

See also: krídlo and křidło

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech křídlo, from Proto-Slavic *kridlo.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkr̝̊iːdlo]

• audio:

  (file)

• Rhymes: -iːdlo

Noun

křídlo n

1. wing
2. (music) grand piano
3. (sports, jargon) outside

Declension

Declension of křídlo (hard neuter reducible)

	singular	plural
nominative	křídlo	křídla
genitive	křídla	křídel
dative	křídlu	křídlům
accusative	křídlo	křídla
vocative	křídlo	křídla
locative	křídle, křídlu	křídlech
instrumental	křídlem	křídly

Derived terms

• křidélko
• křidýlko
• křídlovka
• křídlový
• samokřídlo

 

Further reading

• křídlo in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• křídlo in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *kridlo.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈkr̝̊iːdɫo/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈkr̝̊iːdlo/

Noun

křídlo n

1. wing

   Pták léce křídloma.

   The bird flies with its wings.

2. side

Declension

Declension of křídlo (hard o-stem reducible)

	singular	dual	plural
nominative	křídlo	křídle	křídla
genitive	křídla	křídlú	křídel
dative	křídlu	křídloma	křídlóm
accusative	křídlo	křídle	křídla
vocative	křídlo	křídle	křídla
locative	křídle, křídlu	křídlú	křídléch
instrumental	křídlem	křídloma	křídly

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: křídlo

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “křídlo”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění