mrtvý

See also: mŕtvy

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *mьrtvъ, from Proto-Indo-European *mr̥twós, *mr̥tós, ultimately from the root *mr̥-, *mer- (“to die”).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈmr̩tviː]

• Audio:

  (file)

Adjective

mrtvý

1. dead

   Antonym: živý

Declension

Declension of mrtvý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	mrtvý		mrtvá	mrtvé
genitive	mrtvého		mrtvé	mrtvého
dative	mrtvému		mrtvé	mrtvému
accusative	mrtvého	mrtvý	mrtvou	mrtvé
locative	mrtvém		mrtvé	mrtvém
instrumental	mrtvým		mrtvou	mrtvým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	mrtví	mrtvé		mrtvá
genitive	mrtvých
dative	mrtvým
accusative	mrtvé			mrtvá
locative	mrtvých
instrumental	mrtvými

Related terms

• mrtvola f
• mrtvolný m
• smrt f
• smrtka f
• umrlec m
• umrtvit
• zemřít

 

Further reading

• mrtvý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• mrtvý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• mrtvý in Internetová jazyková příručka