překročit

Czech

Etymology

From pře- +‎ krok +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɛkrot͡ʃɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

překročit pf (imperfective překračovat)

1. (transitive) to exceed (to go beyond the limits of something)
2. (transitive) to step over (something)
3. (transitive) to cross (to go from one side of (something) to the other), to traverse (to travel across, often under difficult conditions)
4. (transitive) to break (to do that which is forbidden by a rule or rules)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	překročit, překročiti	Active adjective	překročivší
Verbal noun	překročení	Passive adjective	překročený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	překročím	překročíme	—	překročme
2nd person	překročíš	překročíte	překroč	překročte
3rd person	překročí	překročí	—	—

The verb překročit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	překročil	překročili	překročen	překročeni
masculine inanimate		překročily		překročeny
feminine	překročila		překročena
neuter	překročilo	překročila	překročeno	překročena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	překročiv
feminine + neuter singular	—	překročivši
plural	—	překročivše

Related terms

• překračování n
• překročení n
• překročený
• překročit svůj stín
• překročitelný

 

Further reading

• překročiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• překročiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• překročit in Internetová jazyková příručka