strůjce

Czech

Etymology

From stroj +‎ -ce.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈstruːjt͡sɛ]

Noun

strůjce m anim (feminine strůjkyně)

1. instigator
2. originator
3. architect, author

   Strůjce atentátu ― The mastermind behind the attack

   Tajná služba ho označila za hlavního strůjce atentátu. ― The intelligence has identified him as the main person behind the attack.

Declension

Declension of strůjce (masculine animate in -e)

	singular	plural
nominative	strůjce	strůjci
genitive	strůjce	strůjců
dative	strůjcovi, strůjci	strůjcům
accusative	strůjce	strůjce
vocative	strůjce	strůjci
locative	strůjcovi, strůjci	strůjcích
instrumental	strůjcem	strůjci

Further reading

• strůjce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• strůjce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• strůjce in Internetová jazyková příručka