uspořádání
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Noun edit
uspořádání n
- verbal noun of uspořádat
- partial order, partial ordering relation (order theory)
Declension edit
Declension of uspořádání (neuter in -í/-ý)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | uspořádání | uspořádání |
genitive | uspořádání | uspořádání |
dative | uspořádání | uspořádáním |
accusative | uspořádání | uspořádání |
vocative | uspořádání | uspořádání |
locative | uspořádání | uspořádáních |
instrumental | uspořádáním | uspořádáními |
Derived terms edit
Related terms edit
Further reading edit
- uspořádání in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- uspořádání in Internetová jazyková příručka