časoprostor

Czech

Etymology

čas +‎ -o- +‎ prostor

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃasoprostor]

Noun

časoprostor m inan

1. spacetime

   Synonym: (less common) prostoročas

Declension

Declension of časoprostor (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	časoprostor	časoprostory
genitive	časoprostoru	časoprostorů
dative	časoprostoru	časoprostorům
accusative	časoprostor	časoprostory
vocative	časoprostore	časoprostory
locative	časoprostoru	časoprostorech
instrumental	časoprostorem	časoprostory

Further reading

• časoprostor in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• časoprostor in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989