řeč

See also: rec, reč, rěč, rěc, rèc, and rec.

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech řěč, from Proto-Slavic *rěčь (“speech”).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈr̝ɛt͡ʃ]
• Rhymes: -ɛtʃ, -r̝ɛtʃ

• audio

  (file)

Noun

řeč f

1. speech (faculty)

   Osvojení řeči je jedním ze zásadních úkolů dítěte. ― (please add an English translation of this usage example)

2. execution or performance of (1)
   • Na rozdíl od jazyka, jazykového systému, kde se jazyk jeví analyticky, rozebrán na kousky, a tedy bez souvislostí, řeč se mluví vždycky v situaci, jíž mluvčí i adresát už nějak rozumějí. (Jan Sokol: Jazyk je oheň. Vesmír 2007. https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2007/cislo-11/jazyk-je-ohen.html)

     (please add an English translation of this quotation)

3. speech, oration

   Synonym: proslov

   Svou řeč měl předem dobře připravenou. ― (please add an English translation of this usage example)

4. language

   Synonym: jazyk

   Uměl dobře anglicky, německy a francouzsky, ale i několik dalších řečí. ― (please add an English translation of this usage example)

Declension

Declension of řeč (i-stem feminine)

	singular	plural
nominative	řeč	řeči
genitive	řeči	řečí
dative	řeči	řečem
accusative	řeč	řeči
vocative	řeči	řeči
locative	řeči	řečech
instrumental	řečí	řečmi

Derived terms

• novořeč
• řečnit
• řečník
• řečový

 

Related terms

• říct

 

Further reading

• řeč in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• řeč in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• řeč in Internetová jazyková příručka