разбойничать

Russian edit

Etymology edit

From разбо́йник (razbójnik).

Pronunciation edit

  • IPA(key): [rɐzˈbojnʲɪt͡ɕɪtʲ]

Verb edit

разбо́йничать (razbójničatʹimpf

  1. to rob; to maraud; to plunder

Conjugation edit