chytit

Czech

Alternative forms

• chytnout

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *xytiti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈxɪcɪt]

• audio

  (file)

Verb

chytit pf (imperfective chytat)

1. to catch
2. (reflexive with se) to catch hold of, to grasp [+ za (accusative) = by]

   Měl jsem ho rovnou chytit za límec a nepustit. ― I should have grabbed him by the collar right away and not let him go.

Usage notes

• The preposition za (behind) is used because you place your hands behinds things when you want to get a grip on them.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	chytit, chytiti	Active adjective	chytící
Verbal noun	chycení	Passive adjective	chycený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	chytím	chytíme	—	chyťme
2nd person	chytíš	chytíte	chyť	chyťte
3rd person	chytí	chytí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive chytit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	chytil	chytili	chycen	chyceni
masculine inanimate		chytily		chyceny
feminine	chytila		chycena
neuter	chytilo	chytila	chyceno	chycena

Transgressives	present	past
masculine singular	chytě	—
feminine + neuter singular	chytíc	—
plural	chytíce	—

Derived terms

• chyták
• chytlavý
• uchytit
• úchyt
• zachytit
• zloděj křičí, chyťte zloděje

 

Further reading

• chytiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• chytiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• chytit in Internetová jazyková příručka