domýšlivec

Czech

Etymology

From domýšlivý (“conceited”) +‎ -ec.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdomiːʃlɪvɛt͡s]
• Rhymes: -ɪvɛts
• Hyphenation: do‧mý‧š‧li‧vec

Noun

domýšlivec m anim

1. conceited person, egotist

   Synonyms: nadutec, nafoukanec

Declension

Declension of domýšlivec (soft masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	domýšlivec	domýšlivci
genitive	domýšlivce	domýšlivců
dative	domýšlivcovi, domýšlivci	domýšlivcům
accusative	domýšlivce	domýšlivce
vocative	domýšlivče	domýšlivci
locative	domýšlivcovi, domýšlivci	domýšlivcích
instrumental	domýšlivcem	domýšlivci

Related terms

• domýšlet impf
• domýšlivost f
• domýšlivý

 

Further reading

• domýšlivec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• domýšlivec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• domýšlivec in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
• domýšlivec in Internetová jazyková příručka