fraktura

See also: fraktúra

Czech

Etymology

Derived from Latin fractura.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈfraktura]
• Hyphenation: frak‧tu‧ra

Noun

fraktura f

1. fracture (the act of breaking, or something that has broken, especially that in bone or cartilage)

   Synonym: zlomenina

Declension

Declension of fraktura (hard feminine)

	singular	plural
nominative	fraktura	fraktury
genitive	fraktury	fraktur
dative	fraktuře	frakturám
accusative	frakturu	fraktury
vocative	frakturo	fraktury
locative	fraktuře	frakturách
instrumental	frakturou	frakturami

Related terms

• See frakce

• fragment
• frakce
• fraktál

 

Further reading

• fraktura in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• fraktura in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• fraktura in Internetová jazyková příručka