Etymology
edit
Inherited from Old Czech kutiti, from Proto-Slavic *kutiti.
Pronunciation
edit
kutit impf
- to do DIY
- to do some small work
- Karla cosi v koutě kutila. ― Karla was doing something in the corner.
Conjugation
edit
Conjugation
Infinitive
|
kutit, kutiti
|
Active adjective
|
kutící
|
Verbal noun
|
—
|
Passive adjective
|
—
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive kutit. |
|
Transgressives
|
present
|
past
|
masculine singular
|
kutě |
—
|
feminine + neuter singular
|
kutíc |
—
|
plural
|
kutíce |
—
|
Derived terms
edit
Further reading
edit
- kutiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- kutiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- kutit in Internetová jazyková příručka