ověsit

Czech

Etymology

From o- +‎ věsit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈovjɛsɪt]

Verb

ověsit pf (imperfective ověšovat)

1. to hang (to hang sth with sth)
2. to bedeck, to festoon

Conjugation

Conjugation

Infinitive	ověsit, ověsiti	Active adjective	ověsivší
Verbal noun	ověšení	Passive adjective	ověšený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	ověsím	ověsíme	—	ověsme
2nd person	ověsíš	ověsíte	ověs	ověste
3rd person	ověsí	ověsí	—	—

The verb ověsit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	ověsil	ověsili	ověšen	ověšeni
masculine inanimate		ověsily		ověšeny
feminine	ověsila		ověšena
neuter	ověsilo	ověsila	ověšeno	ověšena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	ověsiv
feminine + neuter singular	—	ověsivši
plural	—	ověsivše

Related terms

• ověs
• ověšený
• ověšet

 

Further reading

• ověsiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• ověsiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989