pakůň

Czech

Etymology

From pa- +‎ kůň.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpakuːɲ]

Noun

pakůň m anim

1. wildebeest, gnu (animal of genus Connochaetes)

Declension

Declension of pakůň (soft masculine animate quant-alt)

	singular	plural
nominative	pakůň	pakoně
genitive	pakoně	pakoní, pakoňů
dative	pakoňovi, pakoni	pakoním, pakoňům
accusative	pakoně	pakoně
vocative	pakoni	pakoně
locative	pakoňovi, pakoni	pakoních
instrumental	pakoněm	pakoni, pakoňmi

Further reading

• pakůň in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• pakůň in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• pakůň in Internetová jazyková příručka