počkat

See also: pockat

Czech

Etymology

From po- +‎ čekat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpot͡ʃkat]

• Audio

  (file)

Verb

počkat pf (imperfective čekat)

1. to wait

   Kdo si počká, ten se dočká ― Who waits, will get.

   Počkejte chvíli! ― Wait a moment!

Conjugation

Conjugation

Infinitive	počkat, počkati	Active adjective	počkavší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	počkám	počkáme	—	počkejme
2nd person	počkáš	počkáte	počkej	počkejte
3rd person	počká	počkají	—	—

The verb počkat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	počkal	počkali	—	—
masculine inanimate		počkaly		—
feminine	počkala		—
neuter	počkalo	počkala	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	—	počkav
feminine + neuter singular	—	počkavši
plural	—	počkavše

Further reading

• počkati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• počkati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• počkat in Internetová jazyková příručka